Únor 2010

26*2*10 - čeština rovná se hodina ideální na spaní

26. února 2010 v 21:59 | Maky |  deník
zdárek lidičky i mimozemšťánci

kdybyste jen tušili, co se stane za takový průměrný týden v životě průměrného člověka podivili byste se jako normální průměrný člověk.
první úžasná zpráva týdne mě srazila na kolena. tatíčkova rodina onemocněla spálovou angínou a tím pádem jí může mít i můj bráška, ale bohužel musím čekat 14 dní jestli něco má či ne. super optimistické zjištění, kvůli kterýmu mě do středy bolela hlava a od pátku v krku. tyhle bolesti si můj mozek, ale vymejšlí sám, takže nemusim mít starosti. mám jenom poruchu mozku a co?
co kluci? tahle otázka na mě čeká překvapivě na každé návštěvě. docela mě těší, že s klidným srdcem můžu říct NIC. ignoruju kluky a hlavně Jeho.... radím mu při písemkách, ale je to kámoš. Žvejka dělá větší problémy na toho nejde se nekouknout. je to dement a to musí stačit.
v pondělí si jdu do školy a co na zemi nevidím popel...vykulím oči a zjistim, že je to sníh =D
taky si musim spravovat náladou ranímy tanečky, jenom doufám, že nikde z okna nekouká důchodce a nefotí si mě.
celý týden usínám při hodinách češtiny jakoby to byly hodiny spaní po O a chodím do školy s obavou, že než do ní dojdu smeknu se a vymáčim v kalužích rozmočenýho sněhu =)
a teď si du lehnout po dalších úžasném filmu Slunce, seno...nejlepší hlášky, super film...,,drž to pořádně..to bych se radši poblim...aby si se náhodou neposral " a ,, babi, co to tam máte?..nic..vyndejte to...beztak tam má hovno...no vona ho tam fakt má...podívejte se na to"=)

průměrný
článek
neprůměrné
Fluff

Všude dobře doma nejlíp =)

20. února 2010 v 20:00 | Maky |  deník
Týden strávený na horách byl skvělý.
počínaje sobotním cestováním konče sobotním cestováním. cesta s Růžou alá naší navigací byla
vážně více než zajímavá a pokoj nás ohromil. měl dvě místnosti, ale ani ty nestačily proti chrápání. špatně se mi usínalo a ráno časně vstávat kvůli našemu sousedu panu podnikateli s rodinou a řvoucím šimánkem. noci tedy nebyly nejkrásnější, ale vyspat se dalo.
ráno začínalo snídaní a následním zkoumáním úspěchu v olympiádě a oblíkáním na lyže.
ny lyžích jsme vždycky vydrželi nejdíl tři hodiny s přestávkama na párek a čokoládu. dalo se pěkně přemýšlet, ale k mý smůle jsem myslela jenom na zatmění, zatmění a zase zatmění. začínám z něj cvokatět, ale mysl se dala občas odpojit a vymyslet pár plánů.
první=sport...takže ideální badminton, protože nebudeme chodit na tréninky, docela domyšlené do detailů
druhý=léto...focení, focení a zrodil se plán na ulití se tejdne od otce
třetí=kluci...začnu chodit na novej kroužek =D abych se seznámila
tím končí lyžování a odpoledná snowtubing a sáňkování s modřinama všude. taky procházky do sportu a čajovny a taky bowling.
jinak se moc těšim do školy na všechny ty super kamarády na nikoho jinýho =) a taky plánuju, že zrušim blog, ale o tom budu muset ještě přemýšlet.

pa
fluff

13*02*10 - I think...

13. února 2010 v 20:00 | Maky |  deník
Vezmu to stručně a rychle =)

○pátek 5.ledna...v kině s Ní na Avatarovi, dojmy úžasný, ale záda poněkud rozlámaný
○sobota 6.ledna...děláme projekt u V. s M.,S. a Ziky. tolik legrace jako u ní jsem v životě ještě nezažila a nejlepší byly V. činčilky, který nám běhaly po pokoji jako splašený koně.
○neděle 7.ledna...na výletě se Ziky rodinou. cíl rozhledna na malinkym zasněženym kopečku.

školní dny byly všechny dost podobný, tedy jenom ty dva první....každou hodinu jsem si přála aby už byl konec, protože mi bylo na nic, ale dva dny jsem to přežila a třetí řekla dost a další tři dny se válela doma v posteli a koukala na tetevizi, jedla ovoce se šlehačkou a smrkala =)
taky jsem vyléčená z tý věci z minulýho článku, protože On chodí s kamarádkou, který to moc přeju a doufám, že jim to dlouho vydrží.
TeĎ v 8:30 se nemůžu dočkat až tu zastaví auto a já nasednu a pojede se s Ní na hory. sbaleno mám a nemám, co dělat takže se nudim při čekaní, což je naprosto nejhorší věc na světě. musíte mi držet palečky aby se moje podivná nemoc zase neobjevila a já mohla 8 dní poklidně pobývat v cizině =D
článek přednastavím, takže teď, už nejspíš budu na horách ležet v posteli, která je v maličkatý půdičky, pokud nám nezměnili pokoj.



Hezké prožití
prázdnin přeje
Fluff

4/2/10 - na dně

4. února 2010 v 19:37 | Maky |  deník
za dva dny se toho změnilo moc a hodně, pokud navštěvujete můj druhý blog určitě víte, co se stalo.
to co jsem si večer přečetla zkazilo ten nejúžasnější den. konečně se o mě zase začal zajímat. spadl mi atlas, zvednul ho. kreslila jsem si srdíčko, zasmál se. stála jsem za nim, málem přeze mě upadl. večer si přečtu jeho status, sevře se mi hrdlo a mám vztek.
večer jsem se snažila sebrat, ale moc se mi to nepovedlo, nebo spíš vůbec nepovedlo. vztek rostl jako rtuť na teploměru v letních dnech a stále stoupal. slíbila jsem si, že se s tím smířim jako minule, ale teď to nešlo. zvykla jsem si na něj, na jeho oči, úsměv, vlasy, mikiny, všechno a teď se snažím zapomenout.
lehla jsem do postele, myslela na Něj a na uklidnění si pustila smutnou písničku Broken heart. v půlce jsem zjistila, že se mi po tváři kutálí přebytečná sůl. potlačit se mi je nepodařilo a potom mi dokonce došlo, že to stejně nemá cenu a že by se mi mohlo ulevit, což se i stalo. úleva přišla ,ale stejně jsem toho moc nenaspala.
díky odstraněním soli v mém těle jsem přežila školu. řeč se mnou nebyla, ale aspoň to nikdo moc nepoznal. ignorovala jsem ho, ale občas jsem koukla, protože se toho zvyku jen tak nezbavím=(


Nejsmutnější
FLuff

2/2/10 - bláznivě šťastná

2. února 2010 v 21:07 | Maky |  deník
Článek jsem si schovávala až na dobu, kdy bude o čem informovat. ve škole se toho změnilo docela hodně, ale samý nepodstatný věci, který by vás ani nezajímaly.
dneska mě holky potěšily, vždycky když přijdou do šatny všecky obejmou a najednou mě obejmou a řeknou =) ty seš pořád, tak šťastná, úplně to z tebe záři, jako kdyby si nikdy nebyla smutná. velice pozitivní začátek dne. a pak ještě trumf poslat smraďocha z naší třídy aby obešel šatnu, to se ještě nikomu nepodařilo, ale mě jo =)
mám pořád, co dohánět, takže dávám pozor většinou i přesto se ale o hodině aspoň jednou pořádně zasměju, když se nejedná o matiku, protože ta nějak přesahuje moje hranice. učitelka na nás mluví jako kdyby si myslela, že je to jako počítat 1+1. odmocnina ze dvou a podobné jiné, ale tak jednoduché nejsou, jsem ráda, když pochytím aspoň jedno slovo, který dáva smysl.
a taky na jazycích se musí dávat pozor, protože ta část mozku, kde se řeči odvíjí mi zakrněla, ale u češtiny se to zatim neptojevilo. tak nedávám pozor protože pochopit větu jednočlenou a dvoučlenou není problém.
a výtvarka je to nejmenší =)
On se nějak přestal o táčet a usmívat se na mě...v každou jinou dobu by to znamenalo, že bude smutná, ale já jsem dokonce šťastná. takhle se pozná pravej blázen, stane se něco takovýho a on je šťastnej. z toho vyplynulo, že se budu muset víc soustředit na Žvejku a to se taky stalo. pozorujunic víc, ale dnešní cesta busem s ním mě dostala.
přišel na zastávku začal řvát na jednoho kluka něco ve smyslu a co obejmutí kámošů !pak spolužačkám pořád něco dělal s kapucama a různý takový.
a nakonec dnešní konverzace s Ním, mě dostala. myslela jsem, že jsem se mu přestala líbit, ale dneska se se mou na icq bavil hodně, třeba o lovení ryb ve vaně nebo o šplhání a taky o tom, kdo se mu líbí, ale když jsem dorazila k Ziky, která sedí vedle mě řekl a už nic víc neřeknu.



Váše bláznivá
energii vyzařující
a poťouchlá
Fluff

Kurz místo vysvědčení

1. února 2010 v 21:10 | Maky |  deník
Dlouho jsem se neozvala i přesto, že je doba vysvědčení. Já už ho mám taky, ale ve čtvrtek mi ještě neřikalo paní. To jsem byla na kurzu v Praze, jak jsem to tu, už dlouho omílala dokola.
Cesta vlakem byla pohodlná a hodně rychlá, ale cesta k budově, kde se to konalo, byla děsivá =D málem jsem zmzla jako rampouch a zůstala přimražená na chodníku. Díky bohu se to nestalo a já v pořádku dorazila.