Listopad 2009

Zase něco o mě :D děste se

25. listopadu 2009 v 22:02 o mně ?
Moc se mi teď nechce vypisovat můj náročný a přesto celkem úspěšný den a proto vám tady vyplním naprosto trapný test, který bych jsem asi nikdy nedala, ale věci se mění. Nudím se a nevím, co psát, takže test to vyřeší a ještě se k tomu něco dozvíte.
Kdo nechcete vidět tento test ihned opusťte tento blog a nerozklikávejte tento článek !!

24/11/09 - za měsíc Štědrý den

24. listopadu 2009 v 20:44 deník
Ouu jéé. Nvím proč, ale tahle věta mě fascinuje, píšu jí dost často k sobě do sešitů a je to známka radosti, když ho vidím. Vlastně to není ani věta, jenom nějaký citoslovce. Přijde mi,že tu píše, zase ten valděnej človíček,který se tu usídlil na začátku školního roku.Optimismus je důležitý, ale když nemáte z ničeho radost a ani na co se těšit, nepůjde vám to. Já mám radost teď z každý prkotinky, ale nesmí být jentak ledajaká. Musí v ní být On. Stačí, když se podívá a nejlepší je když se usměje.
Dneska se náš učitel rozhodl, že mě už dlouho nepotrápil a tak mě musel vyzkoušet. Dostala jsem jedničku, ale co lepšího. Jentak letmo sem pokukovala a On taky plus ještě pan Někdo. Ale je tu zase otázka, jestli se jenom dívál na přiklady na tabuli nebo jestli koukal na nějakou osobu. Tahle otázka tu bude vždycky, ale překvapivě se přikloním k té druhé, protože dneska ještě není konec. O přestávce jako obvykle šel někam s klukama a když se vrátil a byli v plnym hovoru, upadlo mi víčko. Říkáte si nic zajímavýho co? A ono moc zajímavejch věcí neni. Potom jsem se začala shýbat pro to víčko a on přiběh a podal mi ho. Hrozně mě to potešilo a pořád na to musim myslet. Pomalu to tady začíná bejt jako u kopírovanej blogů, kde básnějch o hercích, ale já básnám o skutečné postavě a o dejmetomu skutečnosti.
U holiče byla taky zábava :D jsem ostříhaná, sice trochu moc, ale je to aspo'n vidět a všichni mi řikaj, že je to dobrý, tak jim budu věřit.
Na výtvarce také naší učitelko napadlo, že budu ve skupině s klukama a s Ním. Byla to nudná hodina, stejně jsem se s nima nebavila a netěším se na zítra, budu muset dělat projekt sČ.D. a toho z duše nesnášim.
Fluff

22/11/09 - aneb ranní pisálství

22. listopadu 2009 v 10:23 | Maky |  deník
Můžeš mě nenávidět, můžeš mě milovat, ale jedno vím jistě nemůžeš mě začít ignorovat.

Nevím co to způsobuje, ale ranní psaní má nějaké kouzlo. Je to možná tím, že ráno mám na psání spoustu času a večer, už srašlivě pospíchám.
Asi se ptáte, co normálně dělám, když nepřemýšlim o Něm nebo na něj zrovna nekoukám. Není toho moc, protože na něj myslím skoro pořád, večer když chodím spát a ráno hned když se vzbudím. Je to jako droga, kterou nevlastníte a strašně byste jíc htěli a víte, že jí Nikdy nedostanete. Ano. Radši s tím přestanu, než sem nikdo nebude chodit.
Včera jsem třeba dělala projekt na angličtinu, ale mám toho málo a snad to bude stačit, protože to máme ve skupině, tak budu spoléhat na ty druhé. Myslím si, že učitelka se mi za něco mstí, má mě ráda, ale pořád mě nutí buď s Č.D. sedět a teď prozměnu s ním jsem ve skupině. Vůbec si nedokážu představit, že snim bdu v jedný místnosti. Hrůza. Tento názor sdílím aspoň s nějakým mým spolužákem z klučičí strany :D je to asi fakt prevít .
A jinak celý den mažu fotky ze všech složek, abych měla pořádek a taky musím vybrat pět fotek na téma makro do toho kroužku. No a dnes bysme se ziky měly vyrazit někam ven, ale je hrozná mlha, takže se uvidí, ale stejně bych jí chtěla vidět a povídat si ♥
Taky jsem se dívala na Sněženky a machry, ale na můj vkus to bylo moc smutný a ten konec takovej nekonečnej :( prostě zvláštní, ale hezky natočený.
Dál, už nevím co psát, jelikož nechci další půlhodinku básnit o něm :D

Unuděná Fluff

21/11/09 - nesnáším víkendy

21. listopadu 2009 v 14:52 | Maky |  deník
Dnes se musím stavit trošku dřív, protože večer bude nutností se kouknout na Sněženky a machry po 25 letech a taky netuším, jestli by mě sem bratříček pustil. Je nemocnej a místo toho aby ležel, celej den se válí u počítače. Příjde vám tohleto normální? Mě moc ne, ale pořád mi říká ať se nestarám, tak se starat nebudu :)
Včera byl zase po dlouhé době úžasný den. Nevěříte, co láska všecko dokáže, vůbec nedávám pozor natož abych si ještě dělala zápisky. Musím se přiznal, že pozor dávám jen tehdy, když sedí úplně z ruky a nebo, když semnou není v jedný třídě. Jak jsem už říkala, vůbec se nesoustředím na školu, ale jenom na něj. Bohužel z jeho zad nic nevykoukám a tak musim čekat až se otočí on, včera se otáčel pořád a jednou se na mě i božsky usmál. Občas se jenom koukne do strany jako z okna a na milisetinku se okem koukne dozadu, ale jelikož já na něj koukám celou hodinu, koukam i v tuto chvíli a on jak vidí, že na něj koukám, otočí se. Musím totiž vidět ty jeho oči. Před chvilkou jsem slyšela větu, která mě teď úplně vystihu, tak ji převedu na moji osubu.

Jsem zrozena, proto abych se utopila v kráse tvých očích.
Ano, ano začíná se to tu pomalu blížit k nějakámu sladkýmu blogu, ale potřebuju se unavit psáním o Něm.
Včera jsem také poprvé byla na kroužku digitální fotografie. Je to přesně kroužek pro mě. Vysvětlily nám základy a ukázali chyby na fotkách a bude to tam hezounký :)

Loučí se Fluff

19/11/09 - lepší stránka

19. listopadu 2009 v 21:26 deník
Dobrý den lidičky i mimozenšťánkové
Před chvílí jsem četla rozhovory a všichni tam říkají, že blog ukazuje lepší stránku. Já osobně si myslím, že sem píšu pravdu a nikdo si o mě nemůže myslet, že já jsem normální človíček. Jsem jen jeden z mnoha blázínů, kteří po světě chodí.
Začnu s kritikou, když už jsem o tom mluvla. Nevypadám moc dobře, ale co na tom, jsou lidi, kteří vypadaj i hůř, musím přiznat, že ve škole mi to celkem jde, ale mám hrozný stránky jako, že se mi pořád opakuje se a mnohé dálší. Jsem neustále nespokojená, pořád se mi něco nelíbí jako třeba teĎ. Jeden den je mi hrozně, protože se mi líbí modrookej, protože je holkař a dnes kdo by to řekl, ale jsem přímo nešťastná, že se na mě přestal otáčet. Je to hrozný, celý týdný jsem na něj čekala a na konec z toho nic nemám. Jsem ubohá tady o sobě říkat, tyhle věci, ale potřebuju to někomu říct. Strašně se mi líbí, ale nemůžu s tim nic udělat. Já se nelíbim jemu a tim to končí a doufám, že se někdy dočkám. Proč jen nemůže, být jako ostatn kluci, bez modrejch očí a nechutně sladkýho úsměvu s krásně zlatýma vlasama? Určitě se s tím ještě setkám, ale budu muset počkat a já čekání nesnášim.

vaše zaláskovaná Fluff

14/11/09 - normální víkend

14. listopadu 2009 v 21:42 deník
Jsem tu jako vlezlej parazit, kterej nedá pokoj a nedá. Včera bylo pátek třináctého, už na něj v podstatě nevěřím, takže jsem neměla nejmenší obavy a taky nebylo třeba. Taky jsem si vzpoměla, když jsme se Ziky byly malý, strašně jsme tomu věřily a byly jsme doslova posedlý. Stejný jako každý jiný školní den krom toho, že pořád chyběl. Stejně newim, proč se pořád těšim do školy, nezajímám ho, jen opisuje a proč ho chci vidět, když je holkař. Je to jako v mých oblíbených románech od Lenky Lanczové. OK. Prostě se budu jen dívat a to mi nic neudělá a tak u toho zůstanu. Nejhorší je, že Ziky se ještě pořád líbí a já se sní nechci hádat. Je to ode mě hnusný a sprostý, ale já si nemůžu pomoct, taky bych chtěla aby se mi nelíbil, ale nedokážu to. No jo aspoň to mám v hlavě, už pěkne srovnaný. Je to lepší, než když jsem naprosto nevěděla, kdo se mi líbí a kdo zase ne. Byl to hroznej stav překocování a já jsem to překonala a pořád se mi něco nelíbí. Asi začínám bejt jako ty malý rozmazlený dětičky, ale kdo nechcete, tak to číst nemusíte. Nejlepší by bylo, kdyby byly dvou měsíční prázdniny. Člověk načerpá energii, zapomene, a bude si všímat jiných věcí, ale toto se bohužel nestane.
Dnes byl opravdu normální sobotní den. Profláknutý nic neděláním. Celej den jsem koukala na televizy, ale hlavně jsem aktivně odpočívala, což nám na rodičáku doporučila naše milá učitelka. Kreslila, kreslila a kreslila. Nejdříve něco z hlavy, různý zvířátka, které jsem nazvala Hrdiny a vybarvila je všemi barvamy. Nakonec ještě kočičku z předlohy jen v černobílé.
Teď u nás pěkně řádí prasečí chřipka.
Je toho tu prý dost, ale jde to nějak mimo mě. Já mám starosti se školou s nim a vůbec, nějaká chřipka mě nezajímá. Ale ovšem tento názor nesdílím se svojí maminkou, která se jí děsí. Musíme si vyplachovat pusu slanou vodou a tak je tím posedlá a tím končím :D

12/11/09 - opožděné hlášení

12. listopadu 2009 v 20:17 deník
Jej to, už je zase čtvrtek a já tu pět dní nebyla. Kdyby to šlo věřte mi, že bych se aspoń na chviličku stavila, ale nebylo to možné. Vždycky jsem jenom stihla si pustit hymnu Superstar a zase jsem pospíchala jinam. Třeba do školy nabo k babičce, protože jsem tam musela spinkat. Ano slyším, co říkáte. Byl tu ještě víkend žee. To sice ano, ale to mi teklo z nosu jako z kohoutku a hlava mi třeštěla jako balön, do kterého neustále kopou vrcholový fotbalisté. Tohle trvalo i v pondělí a v úterý a teprve ve středu někdo vypnul tekoucí vodu a fotbalisté se unavili a ve středu jsem mohla jít do mé milované školy.
Věděla jsem to, už od pondělí, ale stejně mě to překvapilo. On je nemocnej a nechodí do školy. Tak dlouho ještě neuvidím jeho krásně modrý oči a ten jeho rozkošnej úsměv. Otázka je, jak dlouho to ještě vydržím, bez něj, jeho očí a jeho úsměvu. Nééé, už zase na něj myslím, jako dnes a deně, ale nemůžu si pomoct, jako třeba dnes při psaní domácího úkolu, bylo tam, má oči modré jako oblaha Anglicky řečeno His eyes are as blue as sky. Ksakru, už to dýl nevydržim.
Äno a k tomu musím strpět i dvoudení prázdniny. Jediná záchrana by byla, kdyby šel do kina a já ho tam viděla, řekla mu třeba jenom Ahoj. Jistě, už zase žvástám blbosti, ale pochopte, už pět dní sem tu nebyla a nemohla psát a co horšího chybí i Ziky, takže to nemám ani komu říct.
Je to skoro jako katostrofa, nemluvě o našem dnešním rodičáku. Né že bych byla katastrofální žák, ba naopak a právě proto. Naše milá učitelka na angličtinu se rozhodla, že nám doma udělá peklíčko. Pozvala si rodiče o půl hodinku dřív a cpala do nich horem dolem, že se neučíme, nenosíme domácí úkoly a vůbec, že všecko děláme špatně. Ovšem kdyby zůstala jen u toho mohla bych se radovat. Jenže ona mě musela ztrapnit i na rodičáku, jako by to nestačilo každou hodinu. Je mi dost strašně a nevím co budu dělat zejtra ve škole.
A ještě mám na srdci jedno. Psali jsme čtvrtletku z matiky ze zlomků a M. hodně chytrá žačka dostala trojku, takže se budu těšit asi také z trojky. Trvájí to celou věčnost než opraví pár písemek a to jí ani nevadí, že se každej den chodím ptát jestli, už ví co mám za známku.
Je to trapný ale já jsem z toho vedle. Z matiky a z ájiny a hlavně z něj.
Napsala nevypsaná Fluff

6/10/09 - aneb už jsem zase zamilovaná

6. listopadu 2009 v 19:32 deník
Po dlouhé době se zase ozývám. V týdnu nebyl čas, protože jsem se věčně učila matematiku, kvůli,naší čtvrtletní práci, která se týká zlomků. Mučení bylo dlouhé, ale myslím, že přineslo své ovoce a snad by mohla čtvtletka dopadnou aspoň dobře.

3/11/09 - zoufalost sama

3. listopadu 2009 v 18:55 deník
Ve škole se všechno začíná nějak kroutit a škaredit. Vychází mi trojka z matematiky, dřív předmětu, který mi šel. Vůbec to nechápu, pochopila jsem všechny zlomko a to kolem nich, ale z písemek mám stejně jenom troječky. Co nadělám, ale že i z angličtiny z mého bezproblémového jazyka mi vychází dvojka nelí trojec, to už mi do hlavy nejde vůbec. Nejspíš to budou ty domácí úkoly, který dělám, ale špatně. Škola mě celkově štve, ale nic to nemění na tom, že i tak tam chodim celkem ráda. Někde se zasmát musim.
Mám několik nových objevů, co se týče druhého pohlaví. Je to modrookej, ale ten je ziky, budu ho jen dál pozorovat)a tiše se smát) a stejně je to :D holkař. Druhý v pořadí je o třídu strarší a je to šampónek, já si myslim, že bude strašlivě namyšlenej, ale ksichtík neni hnusnej a oblíka se dobře. Ten nejlepší a nejnovější na konec, poukázala na něj ziky a je z primy, teda o třídu mladší. Je pěknej, urostnej, hezký vlásky i oči a styl oblíkáni je super, ten jedinej se mi teď zdá jako rozumnej případ, ale stejně se ničeho nedočkám. Koukat se, ale smím ne? On mi to rozhodně nezatrhne a stejně je z jiný třídy. Toť kluci, ještě bych zapomněla na Někoho :D To by byla urážka, ale už se mi tolik nelíbí vede jak bychom mu říkala, tak třeba(primán těžko:D) Kopie (ziky příde stejnej jako modrookej).
Teď zrovna se mučím s angličtinou a poté se pustím do dějepisu a biologie.
A dneska, už vám neřeknu ani popel :D( hláška z oblíbenýho románu )

Opět zasněná Fluff

1/11/09 - to už je listopad?

1. listopadu 2009 v 20:42 | Maky |  deník
Myslím, že každá dvouhodinová cesta autem je přímo mrhání času. Jen sedíte koukáte do nic neříkající možná i hrůzostrašné tmy a přemýšlíte. Tenhle čas by se dal využít tisicerými jinými způsoby a zrovna já musím jen dřepět v autě a poslouchat písničky. Nejradší bych si třeba četla nebo byla s kamarády, ale to né musím prostě poslušně sedět v autě. Prostě a jednoduše je to nuda a nic jiného, ještě k tomu nejsem unavená a tak si ani nezdřímnu.
Jen co jsem přestala jezdit na kolečkových bruslích, hned se první listopadový den využil jezděním na těch ledních. Už zase uběhl celý rok, který jen ležely v koutě a čekaly na tento den. Je to pěkné, pomyslet na zimu a na Vánoce s ní spojené. Září a říjen utekly jako voda a s listopadem to bude jak by smet a proto je nutné na ně občas pomyslet. Celou dobu jsem se snažila bruslit co nejlíp, protože byla hala narvaná k prasknutí, ale pořád si připadám jako kůzle na ledu. Zase a opět se nelze nezamyslet nad zimou. Bude všude bílo, celé středohoří bude pokryté tím nejbělejším sněhem a rušit ho budou jen kouře z továran a až se vydáme na chalupu, tak nic než bílo neuvidíme. Bude to kouzelné jako kouzlo tisíce a jedné noci. prostě pohádkové. Ano budeme lyžovat do zavírací doby vleků a večer si zahrajeme nějakou hru nebo všichni vylítneme do toho krásného bílého světa a do vnitř vlezeme naprosto mokří, protože jsme se koulovali. Všechno tohle mám na zimě ráda a mít ráda budu. Jen si nemyslím, že si ji letos užiju dost a proto ani nemůžu doufat, že ho znovu uvidím. Viděla jsem ho prvně v životě a jiskra přeskočila u obou, ale pak se země oblékla do svého zeleného oděvu a byl pryč jako pára nad hrncem. Třeba ho letos zase uvidím a vyměníme si aspoń telefoní čísla, ale myslím si že je to nemožné.
TeĎ to není důležité, protože se už strašně těším zejtra do školy, protože už jsem je tak dlouho všechny neviděla a hlavně jeho :)