Říjen 2009

31/10/09 - není nad to popovídat si se starými přáteli

31. října 2009 v 20:51 | Maky |  deník
Nadpis je poněkud přehnaný, ale přesto docela výstižný. Žačnu úplně od začátku, tím že facebook je naprosto výtečná stránka na psaní s přáteli a komunikaci snimi. Začala jsem si psát s naším vedoucím z tábora, neviděli jsme se, už od prázdnin a to je co říct. Jako každá normální konverzace, náš hovor začal nudnými otázkami, jak se máš, co děláš a jimi podobnými. Hovor se pomalu začal dostávat do tématu pro mě kluci, pro něj holky. Nevěřila bych jak se dá s klukem na takovýhle téma popovídat, oba jsme si řekli co se skrývalo na našem sdrci a vzájemně si poradili. Dokonce mě přesvědčil, že nejsem úplně nejhorší a divil se, že kluka nemám a dělám si kvůli tomu hlavu. Opravdu je to jako lék a léči rychle a účině.
Příšerně, už se taky tešim na svůj fotoaparát a blog zbozňuju. Držte mi palce ať vás tu ještě dlouho otravuju :D
A ještě jeden lék pomáhá celkem účině a to je čtení krásných romantickým příběhů, které jsou mi teď vším. Do hrdinu se vžívám a taky bych to všechno chtěla jednou prožít a já doufám, že to bude brzy a pořádně si to užiju.

Vaše lépe naladěná Fluff

30/10/09 - zase sním a snít nepřestanu

31. října 2009 v 18:31 | Maky |  deník
Už mi to volno leze na mozek, jestli ještě den zůstanu doma budu mít skrvnitej mozek, nu co Ziky, už ho má, takže mám co dohánět. Nejlepší by stejně bylo hned zítra vstát v sedm a rychle uhánět do školy, ale to se nestane je přece ještě víkend. Ani nevíte jak se dá v autě hezky snít, sednete si, zadíváte se do tmavého světa kolem vás, pustíte do sluchátek muziku a to hlavní začnete snít. Nemusí te snít stačí jen přemýšlet nebo si jentak něco dlouze přestavovat. Moc tyhle jízdy nezbožňuju, ale přemýšlet se u nich dá. Nemužu vydržet tlak okolí. Všude vidím, jak všichni vypadají dobře, stilově se oblékají, umění spoustu věcí a dokážou je dělat úchvatně.Už jen když tohle všechno vidíte se vám dělá špatně. A ještěta poslední věc všichni mají kluka a jsou sním spokojení. Jen ubohá Fluff chodí jako usmrkánek maximálně, tak s taškou na zádech. DOST těhle rečí, radši si je nechám na horší časy, ale někdy se zamylslet musím. Nakones jsou tu lidi, kteří se mají tisíkrát hůř, přemýšlejí o sebevraždě a nebo dokonce nemají co jíst, některým se doslova hroutí svět před očima, protože třeba oslepnou nebo dokonce přestanou chodit. Vždycky si vzpomenu na tohle a to mě vytrhne z toho, že se mám nejhůř. Toto je sice mdlí článek a jako vždy nemluví o ničem a i kdyby mluvit, stejně neumím psát. Psaní mi nejde, opakují se mi slova a vůbec nemám nápady. Už se mi ani nechce myslet na školu, protože musím napsat zápisky z dvou knížek a ještě sloh na téma jak se dostat do karjiny snů. Už se moc těším a nemám ani páru, jak bych měla začít natož jak pokračovat. Vidíte správně tohle není ten optimista, který tu psal na začátku roku, je to ohyzdný pesimista, kterému pomáhají, už jen dokonalé knížky.

Fluff potřebující společnost

27/10/09 - prázdniny mi nesedí

27. října 2009 v 21:12 deník
Ano, ano vím, co si myslíte. Zase jsem se na blog vybodla, to ale není pravda, jen jsem neměla čas, protože škola je vysilující.
V neděli jsem chtěla napsat, ale měla jsem hlavu jako střep, protože jsem se špatně vyspala a když se bolest uklidnila louhováním ve vaně bylo, už pozdě a šlo se na kutě.
Za posledních pár dní se toho stalo dost. O víkendu jsem spala u ziky, večer ze soboty na neděli byl nejlepší. Nejdřív se na fejsu dělaly testy, při kterých se objevily zájímavé informace a potom se šlo ve dvanáct spát, ale stejně jsme usly až v jednu. Celou hodinu jsme si vydržely povídat o klukách. Je to dobrý téma, vymýšlelo se jak je dostat, jak se snimi bavit a všechno. Stihly jsme je zdrbnout dokonale a dneska jsem se informovala v našem informačním středisku, kterým je modrookej. Podal mi hlášení, já vypadám jako smrtka, ziky je drzá a naše další kámoška vypadá jako opice a mnohé další. Ještě jsme nevyřešili všechno, ale otevírací doba je omezená. Čas se pusunul, takže se nám den trochu prodloužil. Využily ziky skvělého pejska a šly se s ním projít samozřejmě s foťáky v rukou.
Ve škole to prostě po většiny času miluju. Baví mě pozorovat spolužáky, řehtat se u toho jak pitomá a vše konzultovat se Ziky. Obvžlášť zajímavý je koukat na modrookýho, jak si o hodině upravuje svoje vlásky nebo usína, když leží na lavici a jí buchtu. Testy se nějak přežijou a zbytek hodiny je už pohodovej.
O prázdinách vůbec nevím co budu dělat, bez školy tolik dní nevydržím. Něuvidím ho, neužiju si tolik zábavy. Možná o víkendu budu dále studovat focení, kde už jsem trochu pokročila, ale nemám na čem zkoušet.

Vaše fluff

22/10/09 - černá díra

22. října 2009 v 20:42 | Maky |  deník
Nemám vám co říct, nic moc se neděje, jenom to co každý jiný školní den. Svačí se, ráno se občas něco stane, před písemkama se učíme, pijeme, povídáme si a to hlavní zapisujeme novou látku. Nevím co mám psát. Možná jen to, že se mi každý den ráno rozepne podprsenka a vždycky mi jí v šatně musí někdo zapnout, už se vystřídalo dost lidí :D
Dnešek se aspoň využil jako pozorovací den, se Ziky jsme pozorovaly modrookýho. Já už jsem ho pozorovala dřív, ale našla jsem věc, kterou dělá a ziky o ní nevěděla, takže byl dnes zkoumán. Už to Ziky ví, několikrát o hodině si upravuje vlasy:D Vypadá jako když si je hladí :D Taky má hrozivě krásně modrý oči. Nejde se na ně nedívat ještě, když se na mě otáčí, protože potřebuje opisovat. Včera byl zbit jednou z naších spolužaček, protože pořád otevíral okno a dneska jí byl terorizován kousky gumy.
To je všechno, není to nic, ale je to jako droga. Snad to tu přežijete, ale on sem stejně nikdo, nechodí, takže to vlastně píšu jako do černé díry.

Vaše nudná Fluff

21/10/09 - středa ou jé

21. října 2009 v 20:48 | Maky |  deník
Ano, ano středa je opravdu extra den aspoň v některých týdnech. Ráno se dostavím do školy,
vyjdu z ní ve čtyři a rovnou si to namířím na výtvarku, kam to stihnu jentak tak. Z výtvarky se vydávám domů v půl sedmý. Tenhle program mi nevadí, ale někdy mi příjde, že je až moc nabitý. Jako teřba dnes, kdy jsme ve škole v posledních dvouch hodinách, kdy máme pěstitelky, zkoumali živočichy co žijou v zemi. Nejtěžší bylo je vylákat z hlíny a pak se začlo s výzkumem. Dohromady jsme měli tři potvůrky pavoučka, žížalku a nějakýho brouka. Něvěřili byste jak je pavouk pod mikroskopem nechutnej. On se mi nelíbí ani normálně a pod mikroskopek vypadá jako příšera, která vás chce sníst. Na výtvarce jsme dodělávali Máchův pokoj a potom strojili své milé kamarády do obleků, které jsme vyrobyli z látek. Byla to krásně uvolněná hodina, kde se prožilo, mnoho smíchu. Třeba když jsem přinesla Prasátko monokuruboo a položila ho do Máchovi postele a prohlásila, že už mám Máchu, všichni vybuchli smíchy a nemohli přestat. To už tak máte. Se ziky jsme si to dneska taky užily, mezi oběděm a pěstitelkama máme přestávku a tak jsme jí naležitě využily, šly ven do podzimního počasí a začali fotit. Především sebe navzájem, bylo to moc hezký a bezvadně jsem si to užila.
Jinak je to zase jen nudný výčet, co jsem dnes dělala a zábavný mi to nepříde, ale prostě potřebuju psát.
Taky jsem už zjistila, proč se pořád směju. Hovoří o tom jeden z mých milovaných citátů. Smích je kartáč, který smetává pavučiny ze srdce.

Vaše až moc smějící se Fluff

Láska začíná úsměvem, roste polibkem a končí slzou..

20. října 2009 v 19:31 | Maky |  deník
V nadpisu je jeden krásný citát. Je pravdivý a moc hezký, ale o něm teď nechi mluvit.
Už minulý týden, když jsem koukala na superstar, hrozně se mi zalíbila písnička při vařazová. Rozhodla jsem se, že jí najdu a mám jí. Tu nejsmutnější písničku na světě a potom jednu ještě smutnější. Jednoduše se s vámi o ně musím podělit, protože sjem dokonalá.

Ta smutná

20/10/09 - je to zlý

20. října 2009 v 18:41 | Maky |  deník
Nadpisu si moc nevšímejte, nikdy nevím co do něj mám napsat a tak se inspiruju všude možně, dneska to byla písnička od Marka ztracenýho. Celej den bych nejradši seděla poslouchala smutný písničky o lásce a četla citáty o lásce. Ptám se proč? Proč je láska, tak těžká a zvláštní věc. Věřím, že když každý najde tu svou je pak spokojený, ale jak dlouho jí hledá?? Měsíce, roky nebo snad celý život? To vám nikdo nëřekne, musíte čekat a snažit se. Jak moc se máte snažit a jak vlastně poznáte jestli je to ten pravý /pravá, jestli to s ním má cenu a nebudou to jen další problémy?Tohle všechno láska obnáší a je to velmi zamotaná a nadzemská věc. Opravdu bych nejraději četla celý dny jen citáty, protože ty jediné člověku něco řeknou, něco bližšího, ale stejně vám nepomůžou. Musíme svádět boj a pak se teprve dočkáme lásky. Je to srašné, káždý den ho vidět, mluvit s ním, slyšet jeho hlas, vidět jak se směje, dotýkat se ho. Je to strašlivé. Máte ho rádi a přesto víte, že to nemá cenu, nikdy ho nezískáte. Proč se pořád snažím, to mi taky nikdo neřekne. Je to děsivý, asi jako celý život a jak už, všichni znáte, život je boj.
Přesně chápu spoustu těch krásných citátu a některé jsem i zažila, mohla bych je sem psát do nekonečna, ale pak by to bohužel nebyl autorský blog a taky by to nikoho nebavilo. Jeden na mě sedí perfektně ♥Kdo ještě neplakal, láska ho naučí...
Proč jen nejde bez lásky žít byl by to krásný život, vyměnit lásku za kamarády se kterými si užijete zábavu. Láska má tolik otázek a já bych na všechny chtěla odpověd ,ale nejde to.......

Láska nejde s Fluff

19/10/09 - něco na mě leze

19. října 2009 v 19:47 | Maky |  deník
Ano, už dlouho se nedostavila žádná nemoc a proto to teď dohání. Nevím co to je, ale něco na mě leze, strašlivě mě bolí hlava a celý den nějak nejsem ve své kůži. Zítra, ale do školy ještě půjdu a ve středu se uvidí. Doma ani náhodou zůstat nechci, ale kdyby mi mělo bejt takhle, tak zameškání ve škole přežiju. Vyhovovalo by mi zůstat doma den dva, ale né celý týden, to bych nemusela přežít. Naštěstí jsou tu zanedlouho prázdniny a ty mi pomůžou se z toho vyhrabat.

18/10/09 - Už aby tu byla škola

18. října 2009 v 20:35 deník
Dobrý den skřítkové

Dneska jsem pořádně utahaná. Celý víkend se jen uklízelo, měnilo letní prádlo za zimní, pralo se a uklízelo. Vcelku mi to ani tolik nevadilo, protože sem díky tomu nemusela k tátovi, což se poté ukázalo jako nesprávná věc. Dnes se hlavně jezdilo po obchodech, protože potřebuju novou zimní bundu. Viděli jsme spoustu hezkých, ale pořád to ještě nestačilo, taže pokračovaní bude příští týden a to snad, už budu mít novou bundu. O víkendu jsem plánovala jít do kina, ale Ziky musela odjet na chalupu, kde se málem udusila a tak se nikam nešlo. Pan někdo se ozval, protože opět potřebuje půjčit sešity.

14/10/09 - poněkud divný podzim

14. října 2009 v 20:59 | Maky |  deník
Křičím néééé. Velké ne tomuhle ošklivému podzimu. Nikdy jsem podzim neměla moc ráda, ale tenhle rok je přímo extrém. Takové počasí se opravdu nedalo čekat. Chviličku sněží, potom zase prší a nakonec vysvitne sluníčko. všem větčí část dne převáhá to ošklivé neboli hnusné počasí.

Michaela Kuklová

13. října 2009 v 15:51 | Maky |  kreslím
Rozhodla jsem se, že se účastním soutěže na blogu. Tentokrát šlo o to nakreslit nějakou známou osobnost o které jste se, už na blogu zmiňovali nebo o ní váš blog je.J á jsem se tu zmińovala pouze o jedné a to je Michaela Kuklová a tu jsem také nakreslila. Kouknout se na ostatní výtvory není od věci a potomto kroku jsem musela usoudit, že neumím kreslit a hlásit se do soutěže je zbytečné, ale když už to mám nakreslené ,tak ať se aspon někdo zasměje.

A článek o ní mluvící ZDE

12/10/09 - škola mě jednou zničí

12. října 2009 v 18:25 | Maky |  deník
Všichni říkají, že je nejtěžší přechod z pětky do šestky a nebo z pětky na gympl.Nevím jaktože si to všichni myslí, protože nejtěžší je z primy do sekundy. Všem vám to říkám, aby se svět konečně dozvěděl pravdu, která je pokřivená okolím.Teď máme ve škole peklo.Už se moc těšim na vysvědčení, protože tam budou samý trojky. Ve škole to jde semnou docela z kopce, protože se mi naprosto nic nedaří.Matematiku chápu, ale už z ní mám tři trojky a mohla bych takhle pokračovat až do nekonečna. Docela mě to vyždímává a kdyby ve škole nebyli lidi, teda samozřejmě kamarádi asi bych šla skočit z mostu.

10/10/09-schůzka

10. října 2009 v 20:59 | Maky |  deník
Takže dnes se mi podařilo dorazit na schůzku s Někým. Už v poledne sem se rozzářila, protože mi napsal sms, kdy můžu jít.J á napsala čas a netrpělivě čekala na vařící se oběd. Vaření se trochu protáhlo, takže jsem posunula schůzku o čtvrt hodinku, ale to jsem bohužel taky nestihla.Domů jsem rychle doběhla, převlíkla se, navoněla a běžela zase na zastávku.

Něco z Prahy a jejího výletu

9. října 2009 v 21:29 | Maky |  fotím
Už je to poměrně dlouho, co jsem byla na výletu v Praze. Bylo to tuto středu a proto jsem dávám, sice trochu opožděně, ale dávám fotky.


Vitráže v oknech

9/10/09 - ach ta láska

9. října 2009 v 20:58 | Maky |  deník
Zdravím a vítám všechny, kdo jsem zabloudili ač třeba i jen náhodou

Dnes se odehrálo, něco co mi na rtech vykouzlilo smích ,přímo výbuch smíchu a ještě teď se z toho vzpamatovávám. Musím to do zítřa, ale nějak vstřebat, protože snad půjdu ven s mím vysněným panem Někým.Tak moc bych si to přála, třeba si jen sním promluvit a udělat fotku nebo dvě i tohle by mi bohatě stačilo, ale vůbec nevím jistě jestli se mi to splní.

8/10/09 - no coment

8. října 2009 v 20:40 deník
Dobrý den lidičky

Snažím se teď napravit mojí nepřítomnost a lenost chodit na blog.Budu se snažit víc. Jsem přeci optimista, takže mi to snad chvíli vydrží.

7/10/09- svět kolem a kolem

7. října 2009 v 21:19 | Maky |  deník
Když se na to tady ,tak podívám vidím zoufalost.Nepíšu články, nepřidávám obrázky, prostě to tu stojí.Napsané články ,taky za nic nestojí a prostě je to tu takové chudé a mrtvolné.Já to nějak nestíhám.Ve škole je to dost náročný spoustu kroužků a zálib ,vůbec nestíhám sem chodit.Ale myslím,že hlavní je ,že žiju.

1/10/09- začíne se mi ve škole líbit

1. října 2009 v 20:42 | Maky |  deník
Ano ten den skutečně nastal.Ve škole se mi pomalu začíná líbit.Minulý rok ,už jsem měla
nakročeno ,ale poslední krok se neudělal,nastalo to až tento.Néé že bych učení začala milovat a školu zbožňovala nadevše,ale aspoň k ní ,už necítím takový odpor.Chodím do toho institutu docela ráda.Při hodinách je sranda ,opravdu se nenudíme ,čímž jsem si dnes málem vyslouižila zvláštní domácí úkol.

Pár fotek :)

1. října 2009 v 20:16 | Maky |  fotím
Dávám sem nějaké fotky,aby to tu úplněš nestálo.Něco je z bruslí něco ze soboty a tak různě.


Při odpočinku v trávě


Trojuhelník kde se nacházela keš
Ústecká dominanta
V povzdálí uvidíte Větruši :D

A nakonec tento šroub byl keš :)